Nedávná studie dospěla k závěru, že informace společnosti Google o probiotikách nemusí být přesné. Po zavedení termínu „probiotika“ do Googlu výzkumníci analyzovali 150 webových stránek a identifikovali mnoho komerčních stránek, které poskytovaly nepřesné informace a nezahrnovaly vysoce kvalitní výzkum. To není překvapivé, protože výzkum probiotik (stejně jako jejich trh) se zvyšuje – nyní existuje mnoho různých značek probiotik a studií publikovaných v PubMed je více než 6 500. Proto existuje mnohem více webového obsahu na toto téma formou blogů, fór, nákupních stránek a článků. Stejně jako u mnoha oblíbených témat je některý online obsah vysoce kvalitní, ale většina ne!
Jak zjistíte, zda je obsah publikace kvalitní a vědecky správný?
– Zde je několik tipů, které vám pomohou identifikovat kvalitní obsah:
1. Kdo je autor – jakou má kvalifikaci?
Pokud autor není kvalifikovaným odborníkem, obsah pravděpodobně nebude důvěryhodný. Ujistěte se, že autor je odborníkem v této oblasti. V kreativním týmu ADM Protexin jsou kvalifikovaní lidé z oboru i přední světoví vědci a výzkumníci.
2. Je web komerční?
Některé komerční weby mohou být zaujaté a mohou prodávat produkty s nepodloženými tvrzeními. Z toho nevyplývá, že komerční stránka obsahuje zavádějící obsah, ale při prohlížení informací je vždy dobré vědět, odkud pocházejí. Pokud čtete o probiotikách a jejich důležitosti pro zdraví, udělejte si chvilku a zvažte, zda je text plný obchodních odkazů, fotografií produktů a výzev k akci, které vás vyzývají ke kliknutí a nákupu! To může naznačovat, že informace jsou zaměřeny výhradně na prodej, nikoli na školení.
ADM Protexin je výrobcem mnoha produktů, ale kromě toho, že jsou výsledkem vědeckého vývoje, jejich působení a účinky byly prokázány v četných klinických studiích. Tento vzdělávací zdroj spolu s publikacemi institucí, jichž je společnost členem, poskytuje nezkreslené informace o probiotikách a prebiotikách.
3. Jsou probiotika vhodná na všechno ?
Jsou situace, kdy užívání doplňku (nebo léku) není vhodné. Přestože je obvykle považováno za bezpečné, existují okolnosti, za kterých byste se měli před užíváním probiotik poradit se svým lékařem – například pokud máte vážné zdravotní problémy nebo se chystáte na operaci. Vědci poznamenávají, že probiotika nejsou VŽDY bezpečná (např. Michelle Goldman uvádí některé případy, kdy jsou nevhodná pro osoby s imunodeficiencí, včetně dětí s velmi nízkou porodní hmotností). Dejte si proto pozor na tvrzení, že konkrétní probiotikum (nebo vlastně jakýkoli produkt!) nemá žádné vedlejší účinky, je užitečné na všechno a/nebo je vhodné úplně pro každého.
4. Jaký typ studie je indikován? Ne všichni jsou stejní!
Výsledky výzkumu Google poměrně přesně analyzují typ výzkumu uvedený na mnoha stránkách. Výzkumníci zjistili, že mnoho z nich uvedených na probiotických webových stránkách je in vitro . Tento typ výzkumu může být dobrým začátkem a může být zajímavý, pokud neexistují žádné klinické (humánní) studie, např. ve velmi úzce vymezené oblasti zdraví. Při hledání spolehlivých zdrojů si však vyberte klinické studie zlatého standardu (placebem kontrolované a dvojitě zaslepené) na lidech, které zahrnují velký počet účastníků.
Pomáhají snižovat riziko zkreslených a náhodných výsledků, jsou mnohem spolehlivější než studie na zvířatech a poskytují cennější data.
5. Hledejte renomovanou značku !
Chcete-li najít zavedenou a spolehlivou značku, poraďte se s odborníkem nebo lékárnou, určitě hledejte informace a recenze online.
Závěrem lze říci, že jedním z dobrých hledisek výzkumu publikovaného ve Frontiers in Medicine je, že je vždy důležité přemýšlet o zdroji informací. A nevěřte všemu, co čtete na Googlu!
Literatura:
1 Neunez et al., (2020). "Online informace o probiotikách: Odpovídají vědeckým důkazům?" Fron. Med., Doi.org/10.3389/fmed.2019.00296
2 McFarland LV., (2006). Metaanalýza probiotik pro prevenci průjmu souvisejícího s antibiotiky a léčbu onemocnění Clostridium difficile. American Journal of Gastroenterology. 101: 812-822
3 McFarland LV a kol., (2010). Systematický přehled a metaanalýza Saccharomyces boulardii u dospělých pacientů. World Journal of Gastroenterology. 16 (18): 2202-2222
4 Beerepoot a kol., (2012). „Laktobacily vs antibiotika k prevenci infekcí močových cest: randomizovaná, dvojitě zaslepená studie noninferiority u žen po menopauze“. Oblouk. Internovat. Med. 172 (9): 704-12.
5 Anukam a kol., (2006). Rozšíření antimikrobiální metronidazolové terapie bakteriální vaginózy s perorálním probiotikem L. rhamnosus Gr-1 a L. reuteri RC-14: randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie. Infikují mikroby. 8 (6): 1450-4
6 Saha L. (2014). Syndrom dráždivého tračníku: patogeneze, diagnostika, léčba a medicína založená na důkazech. World Journal of Gastroenterology, 20 (22), 6759–6773. doi: 10.3748 / wjg.v20.i22.6759
800 100 665
Facebook 
@biokultcz 
2024 Biokult.cz